|
|
Společenstva mnohonožek (Diplopoda) a stonožek (Chilopoda) v měnících se podmínkách horských smrčin Šumavy
Tajovský, Karel
Podrobné a detailní studium dvou skupin půdních bezobratlých živočichů, saprofágních mnohonožek a dravých stonožek v podmínkách horských smrčin ukazuje, že tyto ekosystémy jsou charakterizovány sice relativně chudou faunou, avšak se specifickou až unikátní druhovou kombinací. Zdá se, že kvantitativní změny ve společenstvech těchto zástupců půdní fauny nesouvisí s rozdílnými způsoby hospodaření, které bylo v minulých letech uplatňováno v těchto kůrovcem postižených polohách. Obě skupiny živočichů jsou schopné existovat dále i v podmínkách razantních změn, které provázejí odumírání porostů ale i těžbu a přeměnu ploch na paseky. Mozaikovitý charakter celé oblasti v okolí Březníku a Studené hory s přežívajícími zbytky původních porostů smrku, odumřelé a v současnosti již intenzivně zarůstající plochy s množstvím mrtvého dřeva na povrchu půdy jakož i paseky ve starším a pokročilejším rozvoji poskytuje velkou škálu stanovišť a mikrostanovišť, ve kterých se populace těchto půdních živočichů úspěšně rozvíjejí. Vážnější zásah do jejich přítomnosti mohou mít jiné faktory, jako měnící se klima, což však přesahuje měřítko horských smrčin vrcholové části Šumavy.
|
|
|
Kvalita života ve venkovských obcích v chráněných oblastech a mimo ně případová studie Sušicko
KOUŘIMOVÁ, Andrea
Hlavním cílem diplomové práce bylo porovnat kvalitu života ve třech obcích v blízkosti města Sušice. Jedné ležící uvnitř národního parku Šumava, druhé ležící v chráněné krajinné oblasti Šumava a třetí obci nacházející se na území bez zvláštní ochrany přírody. V teoretické části jsou obsažena fakta z odborné literatury týkající se chráněných území, především národního parku a chráněné krajinné oblasti a kvality života. Praktickou částí bylo porovnání objektivních dat vybraných obcí a dotazníkové šetření zaměřené na názor obyvatel na přítomnost obce v chráněném území.
|
|
| |
|
|
Vliv hospodářských zásahů na změnu v biologické rozmanitosti ve zvláště chráněných územích: Zhodnocení vlivu hospodářských zásahů na diverzitu půdních biot ve vybraných zvláště chráněných územích
Ústav půdní biologie AV ČR, České Budějovice ; Tajovský, Karel ; Starý, Josef ; Nováková, Alena ; Lukešová, Alena ; Háněl, Ladislav ; Balík, Vladimír ; Pižl, Václav
Cílem dílčího projektu, jehož řešení je rozvrženo do čtyř let (2000-2003), je shromáždění základních poznatků o diverzitě modelových skupin půdních organismů na lokalitách Trojmezná a Smrčina, NPR Boubín a NPR Žákova hora, a vyhodnocení vlivu hospodářských zásahů na půdní biotu v těchto územích. Syntéza získaných poznatků slouží k navržení vhodného managementu porostů vedoucímu k zachování a ochraně biodiverzity. Tato zpráva je shrnutím výsledků v roce 2000 a 2001. Materiál a data z podzimních odběrů v roce 2001 jsou v případě některých skupin půdních biot ve fázi zpracování či následných analýz a nemohly být vzhledem k termínu odevzdání do této zprávy zahrnuty.
|
|
| |
|
|
Vliv hospodářských zásahů na změnu v biologické rozmanitosti ve zvláště chráněných územích: Vliv hospodářských zásahů a dynamiky prostoru na stav půd a přízemní vegetace lesních ekosystémů ve zvláště chráněných územích
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální, Katedra pěstování lesů, Praha ; Viewegh, Jiří ; Podrázský, Vilém
Tato zpráva dokumentuje aktivity pracoviště, LF ČZU v Praze, jako spoluřešitele výzkumného projektu. Zahrnuje literární rešerši k degradaci stanoviště vlivem odstranění humusové vrstvy, dále k vlivu výchovných zásahů na dynamiku půdní organické hmoty, ke vlivu změny druhové skladby na stav humusových forem a v závěru uvádí půdní charakteristiky významné z hlediska ekologické stability a managementu lesních ekosystémů. Vlastní šetření se zaměřilo na popis přízemní vegetace a na odběr půdních vzorků v určených oblastech, daných zadavatelem. K nim byly přiřazeny lokality: Žákova hora v oblasti Žďárských vrchů na Českomoravské vrchovině, dále pak oblast Smrčiny a tzv. Trojmezenského pralesa na Šumavě. Na těchto lokalitách byly provedeny fytocenologické zápisy a odebrány vzorky humusových forem na stanovištích s různým stavem lesních porostů a s různými hospodářskými zásahy, resp. s těžbou stromů (Šumava).
|
|
|
Monitoring dynamiky vývoje v přirozených lesích ponechaných samovolnému vývoji‚ zpracování metodiky výběru území se společenstvy určenými k ponechání působení převážně přírodních sil‚ návrh metod a postupů péče o tato území
Správa ochrany přírody, Praha ; Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha ; Tesař, Vladimír ; Vrška, Tomáš ; Adam, Dušan ; Janík, David ; Hort, Libor
Základním cílem projektu je provést opakovaná podrobná šetření dendrometrická, fytocenologická, pedologická a strukturní v síti přirozených lesů v ČR ponechaných samovolnému vývoji. Na základě těchto šetření pak provést podrobné analýzy změn ve dřevinném i bylinném patře těchto lesů, v půdních poměrech i ve struktuře a textuře porostu. Mimo síť přirozených lesů s podrobným výzkumem dynamiky vývoje založit monitorovací síť v lesích ponechávaných samovolnému vývoji vycházející z jednotné metodiky sběru a zpracování dat. Cílem monitoringu je získat základní údaje pro charakteristiky lesních ekosystémů, které budou sloužit k zachycení vývojových změn v časové řadě. Zároveň je cílem projektu komplexní uchopení a vysvětlení teorie obnovního managementu lesních ekosystémů a její definování pro podmínky ČR.
|
|
| |
|
|
Manuál monitoringu velkých šelem
Hnutí DUHA, Olomouc ; Kutal, Miroslav
Byl připraven, vytištěn a distribuován informační materiál „Příručka vlčích hlídek“, který slouží jako informační materiál pro zájemce, kteří se chtějí zapojit do vlčích hlídek v Beskydech a potažmo i rysích hlídek na Šumavě. Materiál ukazuje stopy a pobytové značky živočichů, které účastníci hlídek mohou v terénu potkat. Také upozorňuje na činnost lovců a na další věci, kterých si dobrovolníci mají všímat.
|
|
|
Zhodnocení vlivu turismu na vegetační kryt NPR Čerova stěna - Luč
FLUKSOVÁ, Hana
NPR Čertova stěna - Luč se nachází na východním okraji Šumavy. Chrání se zde především kamenná moře, reliktní bory, acidofilní bučiny a kaňon řeky Vltavy. Součástí mé práce je floristický průzkum s přihlédnutím k jednotlivým typům biotopů a zhotovení vegetační mapy. Také jsem vytyčila transekty kolmé na místa s nejvyšším pohybem turistů (cesty, železnice) a vyhodnotila změny v druhovém složení a pokryvnosti v závislosti na vzdálenosti od středu transektů. Největší vliv turismu je patrný na pravém břehu u vyhlídky, kde je bylinné patro silně ovlivněno a jeho pokryvnost výrazně snížena až do vzdálenosti 15 m od cesty.
|
host ::
RSS.